První návrhy byly vytvořeny podle požadavku zahrnout do znaku bohatství lesů a vod v okolí pouze barvami štítu. To se sice ukázalo jako možné, ale znak byl příliš nekonkrétní a těžko zdůvodnitelný. Ustoupilo se tedy od barev modré a zelené a začaly se hledat vhodné figury a jejich kombinace. Poměrně zdařilé bylo téma lesních plodů. tedy šišky, žaludu a bukvice a vlnité břevno značící Kornatický potok, zkoušely se zvířecí trofeje-paroží, řetězy či svazky prutů symbolizující pospojitost a samostatnost, figury ztvárňující okolní kopce, jehličnaté a listnaté stromy, vodní kolo na paměť mlýna a další prvky.

Stále to však nebylo to pravé ořechové. O to více se vracelo vyprávění o tom, že ke Kornaticím již znak patřil a bylo to kolo či jeho část. První náznak potvrzení této legendy bylo zjištění, že původní majitelé nedalekých, dnes již zaniklých, vsí Neslívy či Nestajovy, užívali v erbu korbel, což je část kola se dvěma loukotěmi. Pomalu jsem začínal věřit a soustředil pozornost na tuto stopu. V kronice Kornatic, vedené od roku 1921, byl hned na začátku nalezen původ této, ještě stále legendy. Kronikář zde přímo popisoval erb vladyků z Kornatic jako korbel, tedy část kola. To však stále k potvrzení nestačilo, ale všechno snažení již bylo soutředěno na pátrání po pečetích z té doby.

Zlom nastal po nahlédnutí do knihy prof. Augusta Sedláčka Českomoravská heraldika v muzejní knihovně v Rokycanech, kde byl znak vladyků z Kornatic jednoznačně popsán, shodně s kronikou. Další potvrzení bylo nalezeno v knize Dr. Antonína Profouse Místní jména v Čechách z roku 1949, opět v muzejní knihovně v Rokycanech. I zde byl nalezeno heslo Kornatice a odkazy na staré pergameny. Podle jejich kódů pak vedl dotaz na Archiv města Plzeň. Jaké však bylo moje zklamání, když odpověď byla negativní. Štěstí se však přece usmálo. Pracovník archivu si vzpomněl na registraci všech starých pečetí, prováděnou Archivní správou Ministerstva vnitra před několika lety. Zpočátku rozhovor s Dr. Růžkem z této instituce nevypadal příliš nadějně, ale brzy jsme našli společnou řeč při zmínce o díle prof. Sedláčka. Shodou okolností tento muž připravoval k tisku jistou historickou studii a k dispozici měl seznam pramenů, sestavený právě podle oné Českomoravské heraldiky. Během půl hodiny jsem měl k dispozici seznam šesti pergamenů opatřených pečetí Jana a Přecha z Kornatic z 1.poloviny 15.století, včetně místa současného uložení a archivních a inventárních čísel. Tím tedy byla legenda potvrzena a stala se skutečností. Na jejím základě pak byl návrh odeslaný na adresu Podvýboru pro heraldiku PSP ČR.

Při tvorbě znaku se vycházelo z erbu nejstarších známých majitelů. V souvislosti s nimi existují i první písemné zmínky o obci z roku 1368. Z jejich erbu tedy byl převzat korbel, který se vyskytuje na pečetích listin vladyků z Kornatic od roku 1418 do roku 1453. Protože se jedná o erb známý z pečetí, jeho barvy se nezachovaly. Korbel navrhujeme soudkovitý s loukotí nahoru ze stříbrného kovu, se dvěmi hladkými špicemi po 1/6 kruhu zasunutými a dělenou loukotí se dvěma hřeby, po vzoru erbů Rousů z Čemin, z jejichž rodu vladykové z Kornatic pocházeli, nebo rodů z Nestajova, jejichž rodové sídlo stávalo v nevelké vzdálenosti od Kornatic.
Štít navrhujeme jednou polcený v barvách černé a červené. Tyto barvy jsou odvozeny z erbu Kokořovců z Kokořova, do jejichž vlastnictví obec patřila v letech 1587-1705 s krátkou epizodou vlastnictví Serváce Engela z Engelflusu (1673-1685). Do paty štítu navrhujeme vlnité břevno, řeku, ze stříbrného kovu. Tato figura připomíná Kornatický potok, který v několika ramenech protéká přímo obcí a významně tak ovlivňoval život obyvatel ať v dobrém, jako třeba existence mlýna a mnoha vodních ploch, či ve zlém, jako byly ničivé dešťové přívaly či protržené hráze rybníků............

Po téměř půl roce, 17.5.2000 jsme se dočkali jejich chválení a pod číslem jednacím 356/99/3VO/PPH byl PSP ČR potvrzen následující popis (blason):

Znak: V černo-červeně polceném štítě nad sníženým stříbrným vlnitým břevnem stříbrný korbel.
Prapor: List tvoří čtyři vodorovné pruhy, červený s bílým korbelem, černý, bílý vlnitý a černý, v poměru 12:2:1:2. Poměr šířky k délce listu je 2:3

Na schůzi obecního zastupitelstva dne 8.6.2000 pak bylo přijato Usnesení o užívání obecních symbolů a rovněž byly schváleny symboly odvozené, tedy vlajka, zástava a pečeť.......