Obec Kornatice
ObecKornatice

Naučná stezka

Naučná stezka F.X. France

Naučná stezka       

Naučnou stezku F. X. France zřídil v roce 1995 Klub Augusta Sedláčka spolu s tehdejším Okresním úřadem Plzeň jih. V dubnu roku 2013 byla trasa NS  podstatně  rozšířena  a  původní  uzavřený  procházkový  okruh s výchozím a konečným bodem pod hradem Lopatou byl změněn na trasu s cílem v Kornaticích. Veškeré obsahové náplně informačních tabulí byly aktualizovány a nově graficky zpracovány dp vynikající podoby. Dotaci na obnovu NS poskytl Plzeňský kraj, plzeňská správa Lesy České republiky vybudovala nové lávky a odpočívky. Trasa naučné stezky F X. France prochází oblastí, jíž můžeme považovat za dokonale dochovanou ukázku kulturní krajiny středověku v Čechách.  

Cílem naučné stezky je seznámit návštěvníka s bohatým historickým vývojem někdejší kulturní krajiny na dodnes patrných pozůstatcích stavebních děl, ať již pravěkého nebo středověkého původu.

Stezka seznamuje se třemi doklady pravěkého osídlení tohoto území, eneolitickým sídlištěm na lopatské skále, mohylovými pohřebišti ze střední doby bronzové Hájek a Javor, umožňuje poznat podobu někdejších středověkých vesnic Dolní Neslívy a Javor, doklady o zajišťování bezpečnosti a obranyschopnosti zdejší středověké šlechty dokládají dvě středověká tvrziště Kostelíček a Zámeček a zřícenina hradu Lopaty.

Výrazně je zastoupena rozsáhlá síť dochovaných středověkých vozových cest, jejíž jeden úsek je součástí trasy stezky. Časté a v terénu výrazné jsou pozůstatky středověkých vodních děl. Vypuštěné rybníky, mohutné hráze a zavodňovací strouhy v Dolních Neslívech a na Javoře. Při Kornatickém potoce se dochovaly také pozůstatky po těžbě zlata v podobě rozsáhlých odvalů-sejpů.

Dvě státní přírodní rezervace Lopata a Javor a přírodní památka Hádky jsou ukázkou původní dřevinné skladby někdejšího prostředí a vzácné chráněné květeny.

Laskavostí  Klubu Augusta Sedláčka (www.klub-augusta-sedlacka.cz)  a autora informačních tabulí  Milana Novobilského jsou přiloženy  všechny informační tabule, rozmístěné na jednotlivých zastaveních stezky 

František Xaver Franc

fxfranc

F. X.  Franc se narodil 3.12.1838 v Hostivici u Prahy. V pěti letech osiřel a byl vychován u příbuzných. Do 12 let, kdy školní vzdělání dokončil, navštěvoval jen českou vesnickou školu. Pak se učil zahradníkem. V roce 1856 byl pomocníkem v botanické zahradě v Praze-Smíchově. Poté pracoval jako zahradník na několika zámcích v Čechách a ve Vídni. V roce 1871 byl přijat hrabětem Arnoštem Karlem z Valdštejna, jako umělecký zahradník na zámek Kozel. V této době vypracoval plány na přeměnu zahrady a zámeckého parku. Nechal zde zasadit na 6000 stromů, vytvořil vodní kaskády a ve sklenících pěstoval cizokrajné rostliny. Vedle toho se zabýval včelařstvím, působil jako hudebník (hrál na mnoho nástrojů). Byl také zdatný kreslíř, řezbář, zeměměřič a fotograf.

Svou archeologickou činnost začal jako čtyřicetiletý v roce 1878 výzkumy mohylových pohřebišť v okolí zámecké obory na Hájku. Tyto výzkumy se uskutečnily z podnětu Arnošta Karla z Valdštejna, který měl zájem o historii, sbíral autografy, staré tisky a jiné archiválie. Tyto zájmy ho přivedly k archeologii a France pro ně získal. Franc, ačkoliv byl zpočátku naprosto bez zkušeností, si záhy vytvořil vlastní výzkumnou metodu a teorii zvládl studiem odborné literatury. Významné pro něj také byly studijní cesty do Vídně, Berlína, Basileje a jinam. Od svých archeologických počátků byl také v písemném i osobním styku s jinými českými i evropskými archeology. Archeologii věnoval Franc všechen svůj čas až do konce života. Nastihl se ani oženit. Nadále se věnoval i svému povolání zahradníka.

V letech 1878-1896 prozkoumal na 12 pohřebištích kolem 400 mohyl a tři sídliště. Franc všechny své výzkumy svědomitě dokumentoval. Výsledkem této práce, je 80 kresebných tabulí, které informují o podobě nálezů z výzkumů mohyl , plochých hrobů a sídlišť. U nalezených předmětů se zajímal jak o způsob výroby, tak o jejich funkce. To ho přivedlo k vlastnímu experimentování, které se jako samostatná vědecká metoda začalo uplatňovat v archeologické praxi až ve druhé třetině 20. století. Všechny nálezy zrestauroval a zkonzervoval. Zámek Kozel, kde bylo vytvořeno malé muzeum Francových nálezů se brzo stal středem pozornosti významných evropských archeologů. Všichni, kdo sbírky na Kozlu shlédli, byli ohromeni jejich rozsahem a uspořádáním. Arnošt Karel z Valdštejna tehdy přislíbil Francovi, že jeho kresby s popisným textem vydá na vlastní náklady jako výpravné album. Franc zdokumentoval všechny nálezy a dohotovil všechny kresebné tabule. Vydány však nebyly, protože hrabě o ně ztratil zájem. To bylo hlavním důvodem, proč Franc po třech letech nečinnosti, službu u Valdštejnů opustil.

V roce 1893 byl Franc jmenován tajemníkem Městského historického muzea v Plzni, kde působil jako správce historických sbírek, prakticky ve funkci ředitele. Tento rok pro France znamenal především pokračování v jeho dosavadní výzkumné činnosti. V letech 1893-1896 prozkoumal na pěti pohřebištích v oblast Klabavy a severního plzeňska 84 plochých a mohylových hrobů. Kromě toho pracoval na konzervaci a úpravách muzejních sbírek. Mimo sbírky archeologické spravoval dočasně i sbírky mineralogicky-diluviální, zpracoval a zkonzervoval sbírku zbraní z městské zbrojnice k níž vypracoval katalog. Roku 1904 odešel Franc, těžce nemocný, do výslužby. Začal zpracovávat své výzkumy z let 1893-1896, které opět doplnil 41 kresebnými tabulemi. K vydání díla ale opět nedošlo. Nemocný Franc umírá 20. ledna 1910.

Teprve v roce 1985 vyšly obě Francovy práce nazvané "Šťahlauer ausgrabungen" a "Přehled nalezišť v oblasti Mže, Úhlavy, Radbuzy a Klabavy". Prvenství patří F.X.Francovi v tom, že rozeznal dvě vzájemně nesouvisející období mladší doby kamenné a odlišil tak kulturu eneolitickou od neolitické. Francovy výzkumy se také okrajově dotýkaly další, ve své době neuznávané kategorie, středověké archeologie. Částečným výzkumem zaniklých středověkých sídlištních komplexů na šťáhlavsku se stal také průkopníkem historické archeologie.