Navigace

Obsah

Keltské pohřebiště Hádky (Javor)

keltoveMohylové pohřebiště na Javoře se rozkládá na bývalých středověkých polích u hájovny Hádek, nedaleko tvrziště Javor. V letech 1878 až 1883 prokopal F.X.Franc všech 42 zachovaných mohyl, které nebyly poničeny orbou.

Obsah mohyl spadá převážně do kulturního období střední doby bronzové. Velmi častou výbavou těchto hrobů jsou bronzové sekery s nepříliš rozšířeným břitem, které se nasazovaly na dřevěnou, na konci zahnutou násadu a byly k ní připevněny koženým řemínkem. Běžnou výbavou hroby byli doplňky oděvu a bronzové ozdoby. Nalezené jehlice ke spínání šatů jsou až 50 cm dlouhé, zakončené malou hlavou a mají podélnou žebrovou výzdobu. Nalezené prsteny byly vyrobeny z bronzových pásků, jejichž konce jsou zavinuty do plošných spirál. V jedné mohyle nalezl Franc patrně kostrový pohřeb, kosterní pozůstatky z té doby se většinou nedochovaly, společensky výše postavené ženy v jejíž posmrtné výbavě se nacházel bronzový náhrdelník sestavený z bronzových terčíků a spirálně stočených trubiček z bronzového drátu. K milodarům byly přiloženy i zlaté svitky. Výbavu doplňovala keramika. Velké misky, různé nádoby a džbánek.

Hroby mužských příslušníků rodu obsahovaly zejména zbraně, jakými jsou bronzové lukostřelecké šipky se zpětnými křidélky či velké hroty kopí s listovitou čepelí opatřenou dutou tulejí pro nasazení na ratiště. Běžně se vyskytují dýky kosodélného průřezu s ostřím oble se zužujícím ke špici, které se nýtovaly k rukojeti.

Samozřejmostí každé výbavy hrobu byla keramika. Nádoby mají většinou vydutou dolní polovinu na níž je nasazena mírně se zužující kónická horní část. Nádoba je po stranách opatřena malými oušky. Výzdoba nádob byla prováděna rytými šikmými pásky s vyšrafovanými trojúhelníčky. Z ostatních nádob je možné připomenout široké misky nasazené na tenkou nožku.

Pro kulturu doby bronzové je charakteristické využívání bronzu ve všech oborech lidské činnost. Bronz je slitina převážně mědi a cínu v určitém poměru. Vzniklá slitina je tvrdá a vhodná k výrobě zbraní a nástrojů s trvanlivým ostřím. Na druhou stranu je křehčí a nevhodná ke kováckému zpracování. Sekerky, srpy, šipku a dýky se musely vyrábět odléváním do formy. Kovolitec odhadl poměr obou kovů a v malé okrouhlé pícce vyrobil slitinu, kterou pak odléval do kadlubů vyrobených z jemnozrnného kamene nebo vypálené hlíny. Slevači získávali většinou již hotové kovy v podobě ingotů (hřiven), s nimiž dále pracovali. Formy byly většinou dvoudílné. Po vychladnutí a rozdělení formy odlitek vypadl. Existovaly i složitější odlévačské postupy jako na ztracený vosk a podobně. Pole výroby ovládl tak kovolitec a forma, do které odléval svoje sekery a srpy se stala kolébkou sériové výroby. To byl nepochybně ten nejpřevratnější důsledek zavedení bronzu.