| VĚDECKË PRÁCE |
|---|
| Flóra Kornatický potok |
| Flóra Hádky, Zvoničkovna |
| DALŠÍ ODKAZY |
|---|
| Klub Českých turistů |
| Ubytování.cz |
| Hotel Hájek |
| Hotel Na Statku |
| Penzion Raková |
| Zámek Kozel |
| Zámek Mirošov |
| Dobřív (hamr) |
| Hrad Lopata |
Turistika
Období oblíbenosti Kornatic, ze tří stran sevřených lesy a kopci, se táhne již od třicátých let našeho století. Tehdy začaly vznikat chatové osady v dlouhém pásu kolem Kornatického potoka od Mešna až po jeho soutok s Úslavou. Mnohé městské rodiny také dojížděly na tzv. letní byt do rodin místních obyvatel. Dnes je v katastru Kornatic pouze 28 trvale obydlených domů, ale 21 rekreačních chalup či domů neobývaných a 65 chat. Ve skutečnosti je jich téměř dvojnásob, ale správní rozdělení je provedeno tak necitelně, že hranice okresu prochází přímo obcí a chatová osada "Baba", ležící v těsné blízkosti, již náleží do tři kilometry vzdáleného Milínova v okrese Plzeň-jih.
S rozvojem cyklistiky se počet návštěvníků opět zvýšil. Rozlehlý
les na okolních návrších, vzniklý po třicetileté válce na místě
zaniklých vsí, skrývá historii našeho
chudého kraje.Její částečné poznání nabízí zejména
naučná stezka , pojmenovaná podle
F.X.France,který se nejvíce
zasloužil o poznání nejstarší historie. Kromě ní
prochází lesy i další "modrá" stezka ze Šťáhlavic do Mirošova,
"žlutá" z Nezvěstic do Rakové a Rokycan na kterou u Neslívského
rybníka navazuje "zelená", vedoucí na krásný zámek Kozel, "červená"
ze Šťáhlav přes Kozel do Rokycan a další síť neznačených lesních
cest pro pěší turistiku i cyklistiku.
Značená cyklotrasa č.2039 vede ze Šťáhlav
přes Kornatice, Mešno a Lipnici do Spáleného Poříčí. Cyklotrasa č.2154 vede
ze Lhůty přes Šťáhlavice lesním masivem
okolo hájovny Hádky nad Kornaticemi do Mešna. Obec Kornatice ve spolupráci s
mikroregionem HBPK vybudovala spojku obou cyklotras vedoucí přímo přes obec. Náš kraj je obvykle chudý
na sněhovou nadílku, ale pokud přijde, nic nebrání možnosti
vychutnat klid tichých a zasněžených lesů na běžkách.
Kornatice samotné nenabízí žádné památné stavby kromě kapličky, jejíž stáří se dosud nepodařilo určit, avšak jednoznačně je to nejstarší stavba vesnice která je spolu s pomníkem padlých obyvatel v I.světové válce obklopena stoletými lipami. Za zmínku stojí zámek Kozel u Šťáhlavic (cca 6km) a zřícenina hradu Lopata,včetně historie jeho neolitického a eneolitického osídlení, ležící ve stejnojmenné přírodní rezervaci (cca 3km). K tomuto hradu jistý čas patřily i dnes zaniklé vesnice a tvrz Nestajov či Neslívy. Jako poslední pozůstatek další zaniklé tvrze Javor je pouze příkop v místě zvaném "Zámeček", poblíž rovněž zaniklé vsi Javor. Mnohem zachovalejší jsou zbytky tvrze Mydlná.
Za zmínku rovněž stojí architektonické řešení obce Lipnice, ležící asi tři kilometry jihovýchodním směrem. První písemné zmínky o ní pochází rovněž z první poloviny 14.století, tehdy pod jménem Nová ves patřící k panství poříčskému. Do dnešních dob zůstalo zachováno a chráněno jako památková rezervace její jedinečné uspořádání tzv. staročeské okrouhlice s centrálním rybníkem a soustřednými kruhy selských obydlí.
V blízkosti se nachází i přírodní památka Hádky,tzv. "Dubovka" s chráněnými druhy rostlin a keltskými mohylami a přírodní památka Zvoničkovna. I mimo ně však rostou nepříliš rozšířené druhy rostlin jako jaterníky, upolíny, ocůny, petrklíče či konvalinky. Toto bohatství kraje však bylo poškozeno různými nenechavci a v zájmu zachování alespoň jeho zbytku musí zůstat místo výskytu tajemstvím. Pokud na ně při svých toulkách narazíte, vychutnejte jejich krásu jako překvapení.
Některé z nezvykle vysokého počtu rybníků v okolí (s místními názvy Kábov, Oužlabák, Březničák, Neslívák, Pilařák, Veský a Mydná odvozené z historie , popisu či účelu ) nabízí možnost i letního osvěžení. Zejména největší Kornatický, neboli také Pilařák podle svého účelu nad bývalou vodní pilou, a nově upravený Veský rybník, přímo na okraji Kornatic. Naopak Březničák je Evropsky významnou přírodní lokalitou pro výskyt Čolka velkého. Součástí okolních lesů jsou i přírodní parky Kornatický potok (2001) a Kamínky (1979).


