Sbor dobrovolných hasičů
Požár špýcharu 2001
Požár byl zpozorován asi ve 20.15 26.prosince 2001 Jaroslavem Zítkem ml., který šel doplnit uhlák do kůlny. Čas se přesně nepodařilo zjistit.Viděl plameny od vchodu bytovky, jak šlehají v otvoru vedle plechových vrat skladu OÚ a parkující Avie nájemce špýcharu p. Jaromíra Čecha. Oznámil to hned v prvním bytě v přízemí bytovky u Klímů, kteří volali HZS Rokycany. Podle záznamu HZS bylo 20.31hodin. Posléze tam volali ještě další občané, ale toto volání bylo první. Událost běžel potom oznámit do hostince, kde bylo shromážděno množství lidí po skončeném turnaji ve stolním tenise. Na verandě hostince potkal Jindřicha Šustra, který zde telefonoval. Spolu rychle vzburcovali osazenstvo hostince. Plameny z tohoto místa vidět nebyly a zpráva byla zpočátku přijímána s nedůvěrou. Větší část lidí se rozběhla přímo do dvora a menší skupinka k hasičské zbrojnici. Tam J.Šustr vyhlásil poplach sirénou. Přitom zaznamenal jediný úraz celého zásahu, neboť střep z krytu pojistky vrat hasičské zbrojnice ho pořezal na pravé ruce.
Milanu Šulovi se podařilo na první otočení klíčku nastartovat hasičskou Avii, která měla zapnuté vyhřívání motoru. Po vyjetí ostatní připojili PPS12, jejíž stříkačka byla mimo provoz, vyndaná na podlaze, protože se mohlo hodit alespoň vybavení skříně a všichni se přesunuli k mostu u p.Šilhánka, kde Avie vjela na louku a vedle ní byla přetažena PPS12. Byla vytažena PS12 a započato budování sacího (2savce 2,2m+koš) a dopravního (9xB) vedení. Vzdálenost tohoto místa od požáru je cca 220m. Nošení hadic a budování dopr.vedení se zde zúčastnila i Zděnka Šilhánková, protože ostatní byli ve dvoře. Skupinka byla ale vzápětí posílena, protože u špýcharu skončila první část hasicích prací na Avii p.Čecha
Dopravní vedení dosáhlo po položení deváté B hadice kousek za vrata dvora, která byla naštěstí odemčená. Zde byl položen rozdělovač a nataženy dva útočné proudy z hadic C ke špýcharu. V této chvíli ještě krov nebyl propadlý a oheň se držel v budově. Hašení mohlo být zahájeno ihned, protože ve stodolách, špýcharu, kůlně i skladu OÚ byl odpojen rozvod elektřiny. Signalizační cestu od stroje se nepodařilo zorganizovat, ale strojník po chvilce čekání začal dodávat vodu a přesně se strefil do chvíle, kdy byly dokončeny útočné proudy.
V době, kdy byla převážena stříkačka a budováno sací a dopravní vedení, druhá skupina lidí doběhla do dvora, kde spatřili již hořící Avii p.Čecha, která od střechy laminátové nástavby začala hořet. Tato Avie parkovala svými zadními dveřmi těsně k plechovým dveřím (cca 120x160cm), které sloužily vždy přes dočasně zbudovanou rampu jako nákladní vchod pro nakládání na vůz. Dveře byly usazeny ve výšce cca 80cm a prostor pod nimi byl zahrazen pouze přiloženou dřevěnou paletou. Prostor za dveřmi nebyl zarovnán napaletovanými balíky kartonu, neboť ho používal i současný nájemce jako nákladní vchod.
Protože hořící Avie ohrožovala okolí a bránila hašení, bylo ji třeba co nejdříve odtáhnout. Klíčky byly uloženy na předním kole, ale to v tuto chvíli nikdo nevěděl. Start by se ale stejně nepodařil, protože podle další pozdější informace majitele akumulátory byly prázdné. Bylo proto rozbito boční okénko a skrz něj se do kabiny vsoukal Jiří Němeček. Stejně zde ale nic nepořídil, protože volant byl uzamčený a navíc tento vůz pro odbrždění potřeboval nafoukané vzduchojemy, což také nešlo provést.
Jaroslav Zítek již mezitím nastartoval traktor s radlicí, s kterým v minulých dnech odhrnoval sníh z místních komunikací.. Nyní s ním přicouval k Avii, ta byla řetězem zapřažena a smýkána ze dvora okolo bytovky na cestu. Podařilo se ji nasměrovat na cestu k Milínovu a byla tímto směrem tažena ven ze vsi. Po cca 20m traktoru začala prokluzovat kola a vše se zdálo marné. Byl dokonce nastartován další traktor JohnDeer, s kterým přijel František Šilhánek. Po chvilce snažení se ale kola zachytila tvrdšího podkladu a Avie mohla být přetažena k transformátoru, cca 20m od začátku cesty na Lipnici, kde byla ponechána. Oheň po chvíli sám vyhasl. Druhý den za světla bylo možno spatřit spálenou laminátovou nástavbu, hlavně v zadní části a zbytek, včetně palivové nádrže s nezanedbatelným množstvím nafty zůstal netknutý. Po výměně baterie vůz nastartoval a byl schopný provozu.
Část lidí ze dvora se poté zapojila do budování dopravního vedení, které v této době mělo délku asi 60m. Později byl uražen zámek od vrat stodoly, části která sousedila s kůlnou a dál s hořícím špýcharem, a byla odtud vytažena další Avie v majetku p.Čecha a převezena do horní části dvora. Rovněž tento prostor byl z více než poloviny, od podlahy po střechu, zaplněn kartonem a papírovými rourami (středy koberců a lina). Rovněž zde stál další nepojízdný osobní automobil.
Již v době, kdy byla ode dveří špýcharu odtažena Avie, bylo patrné, že oheň se uhasit nepodaří. Asi ve 20.35 byla západní strana krovu celá v plamenech a během chvilky hořela celá střecha. Někdy v té době byl od rozdělovače přiveden třetí útočný proud. Jeden proud tak chránil sklad OÚ a uhasil již hořící krov v dolní části nad vraty větracím okénkem nad půdou bylo hašeno i uvnitř půdy. Průchodem do špýcharu sem šlehaly plameny, které zapálili i krokve a latě nad ním, až propadla střecha o ploše cca 1m2. Soustavné chlazení hlavně zvenku pak zabránilo větším škodám. Tímto proudem bylo rovněž hašeno i uvnitř špýcharu nakládacími vraty. Hašení v této části se stále nedařilo, plameny se objevovaly znovu a znovu. Později bylo zjištěno, že v 1. patře nad tímto místem bylo skladováno cca 2000 plastových krabiček na čaj, které se tavily, stékaly dolů a oheň tak přenášely.
Druhý proud chladil hořící dřevěné konstrukce špýcharu okénky a po vyhoření dveří i jimi. Třetí proud uhasil kartony v přilehlé dřevěné kolně pokryté vlnitým eternitem. Požár se sem přenesl okénkem špýcharu, které sem ústilo a z jeho obou stran naskládané kartony posloužily jako ideální most pro přenos požáru. Vrata kůlny však byla otevřena včas a oheň se nestačil rozhořet. Na konstrukci nevznikly žádné škody. Po příjezdu posil a lokalizaci požáru byl v tomto rohu špýcharu postaven nastavovací žebřík z některé CAS a hašení probíhalo shora.
Protože stále chyběli lidé k likvidaci požáru, bylo několikrát zkoušeno znovu zapnout sirénu. To se ale nepodařilo. Druhý den byla nalezena vypadlá tepelná ochrana motoru sirény, která nevydržena opakované spuštění hned při prvním vyhlašování poplachu.
Jako druhý sbor dorazil SDH Mirošov a vzápětí HZS Rokycany ve 20.56 a velení zásahu přebral od Františka Šilhánka ml. velitel družstva směny C Josef Daníček. Vozidlo HZS Liaz CAS25 bylo umístěno před verandou hostince a dvěma proudy C ochlazovalo špýchar ze západní strany. Po ohlášení požáru operační středisko HZS povolalo další jednotky podle poplachového plánu stupně 2. Např. v Mirošově byl vyhlášen poplach ve 20.35. Další jednotky byly povolány později nebo u nich byl vyhlášen poplach jiným způsobem. V Nevidě např. po soukromém telefonátu. Seznam zasahující techniky je uveden na konci.
Blížil se okamžik, kdy v cisternách začala docházet voda a bylo třeba hledat zdroj pro doplňování cisteren, které se k požáru postupně sjížděli. Uvažovalo se o vyčerpání vody ze studny před KD, ale pro její malý obsah od toho bylo upuštěno. Terén pod mostem u p. Tauchena byl shledán pro umístění čerpadla velmi obtížně přístupný a nebyla k dispozici žádná další, zaručeně funkční PS12 pro plnění, která by se postavila k rybníku. Bylo proto rozhodnuto, že vozidla budou objíždět ves a okolo rybníka k potoku, kde již stála PS12 SDH Kornatice. Ta jedním hrdlem stále dodávala vodu rovnou do dvora a druhým hrdlem mohla plnit cisterny. Tato stříkačka ale již od cca 20.45 byla přehřátá, voda ve výměníku soustavně vařila a byla doplňována rovnou vodou z potoka vědrem ale stále držena na plném výkonu strojníkem Milanem Šulou. Protože na místo asi ve 21.15 dorazili členové SDH Nevid, byli požádáni, aby svou PS12 posílili čerpací stanoviště a mohli vystřídat PS12 SDH Kornatice, pokud by stroj vypadl. Na místě však byli pouze lidé a traktor s PPS12 byl teprve na cestě a dorazil po dalších asi 20 minutách. Členové SDH Nevid se tedy přesunuli na čerpací stanoviště a jeden na most u příjezdu do Kornatic, aby navedl traktor přes ves a cesta pro plnění byla stále vedena jednosměrně.
Dopravní vedení bylo proto přetaženo na druhou stranu silnice směrem k domu p.Zděnka Šilhánka a při překračování cesty k Milínovu byly položeny další dva přejezdové můstky ke dvěma stávajícím. Na jejich položení již čekala CAS32-T148 SDH Dobřív, která byla dohasit Avii přetaženou ke transformátoru. Později, po spuštění stroje SDH Nevid byla na čerpací stanoviště odeslána i Avie SDH Strašice, která definitivně uvolnila PS12 SDH Kornatice z provozu. Toto opatření se plně vyplatilo, protože po další době se najednou zastavila PS12 SDH Nevid, nejspíš poruchou zapalování a plnění cisteren a dopravního vedení zajišťovala plně PS12 SDH Strašice až do konce zásahu, kdy plnicí stanoviště opět převzal SDH Kornatice.
Po dojezdu posilových jednotek byla ve dvoře umístěna CAS25-Š706, nejspíš SDH Hrádek, která byla doplňována dopravním vedením a přes její čerpadlo byl zvyšován tlak pro stávající rozdělovač a útočné proudy. Plánovalo se dopravní vedení úplně odstavit a vodu do této CAS... dovážet dalšími cisternami. Snad proto, že stále se nedařilo vybudovat signalizační cestu ke stroji, cisterna přetékala a voda tekla až na silnici a vše namrzalo. Jedno přečerpání takto proběhlo, ale poté bylo dopravní vedení k doplňování cisterny opět používáno až do konce zásahu a řízeno dvěma radiostanicemi.
Během hašení pak nejspíš pan Zapletal zpozoroval při kontrole půdy bytovky světlo v trámech pod střechou. Ihned toto oznámil hasičům, nejspíš HZS, kteří vikýřem vystoupili na vnější komínovou lávku (mimochodem dost ohnilou) a po odrytí několika tašek hořící trám ulili vodou z vědra a zasypali ho sněhem. Hořel svislý trám, dodatečně zabudovaný do krovu, na kterém dříve byla umístěna siréna. Žhavá jiskra dopadla mezi něj a odpojený přívodní kabel, zachytila se tam a zapálila izolaci kabelu a trám.
Systém plnění jedné cisterny, stabilně umístěné, byl použit pro CAS.25-LIAZ HZS Rokycany, postavené před verandu hostince a rovněž pro CAS25- Š706 SDH Mirošov, která zacouvala vedle nakládací rampy prodejny a dodávala vodu pro jeden proud C pro krytí skladu a bytovky ze západní strany a rovněž i budovy prodejny. Plnicí cisterny najížděly na cestu ke KD resp. k autobusové zastávce, odkud vodu přečerpávaly. Je s podivem, že řidiči všech plnicích cisteren nalezli správnou cestu k plnicímu místu, protože obdrželi pouze hrubé udání směru „za mostem doprava“ a pouze jedna cisterna byla na místo zavedena. Rovněž se podařilo udržet celou trasu jednosměrnou, aniž by byla někým konkrétně a důsledně řízena.
Vzhledem k rozsahu požáru a možných dalších nebezpečí povolalo operační středisko HZS i svoje příslušníky mající volno a na místě převzal řízení zásahu velitel jednotek HZS Rokycany Miroslav Hrubec, který se k zásahu dostavil spolu s ředitelem HZS Rokycany Petrem Špelinou. Celkem se zásahu zúčastnilo 13 příslušníků HZS Rokycany a více než 42 dobrovolných hasičů z jiných obcí. Později bylo napočítáno, že se do likvidace požáru a dohlídávání zapojilo i 27 hasičů SDH Kornatice. K požáru byl ve 22.04 povolán výsuvný žebřík HZS Rokycany AZ-30 na podvozku IFA, který byl nejprve ve 22.31 nasazen ze dvora a poté i ze západní strany od hostince, k hašení míst, kam se jinak nedalo dosáhnout.
Zhruba ve 22.41 byl požár lokalizován do té míry, že jednotky byly uvolňovány a odesílány na základny. Po likvidaci požáru v 00.24 bylo na poradě dohodnuto, že požářiště převezme SDH Kornatice, který bude na směny spolu se čtyřmi muži SDH Mirošov a jejich CAS25-Š706 dohlídávat. Na plnicím stanovišti zůstane v pohotovosti PS12 SDH Kornatice a 1xB pro doplňování cisterny. Vzhledem ke stavu naší PS12, která se soustavně přehřívala, byla nejprve ověřena její funkčnost. Protože byla pro krátkodobý provoz shledána použitelná, byla zakryta dekami a vypuštěno čerpadlo a savce. Poté byly sbaleny a do zbrojnice převezeny zbývající hadice, kromě 3xC, které ve dvoře zůstali pro případné použití.
Teplota se celou nos pohybovala okolo –3stupňů a několikrát bylo nutno rozmrazovat zamrzlé hubice proudnic i proplachovat hadice. Pohotovostní družstvo mělo stanoviště na OÚ, odkud hlídky ve čtvrthodinových intervalech kontrolovali požářiště a kropili nově se rozhořívající se ložiska. Stříkačka byla ve dvouhodinových intervalech startována a zahřívána. Do rozednění byly vystříkány další tři obsahy cisterny a druhý den další dvě.
Druhý den, tedy 27.12. proběhlo v 7.00 střídání družstev. Dopoledne se dostavil zástupce majitele špýcharu, předseda Zemědělského a obchodního družstva Příkosice p. Ladislav Vágner. Ve spolupráci s ním bylo rozhodnuto o dalším postupu. Bylo rozhodnuto pokračovat v hlídání požářiště hlídkou ve složení minimálně 3muži SDH Kornatice, střídané v šestihodinových intervalech a SDH Mirošov s CAS25-Š706 a se 3 muži střídaných ve 12 hodinových intervalech až do 18.00 28.prosince. Každý den v 16.00 proběhne operativní porada, která rozhodne o dalším postupu. Majitel zajistí občerstvení, telefonní spojení a další náležitosti.
Odpoledne od cca 15.hodin začali zaměstnanci ZOD a členové hlídky pod vedením a za aktivní účasti p.Vágnera se strháváním ohořelé a polozborcené vnitřní konstrukce špýcharu. Na noc byla CAS25-Š706 SDH Mirošov převezena na základnu, protože hrozil větší pokles teploty a její osádka byla v pohotovosti ve zbrojnici se kterou bylo jištěné telefonní spojení. Ráno se další směna opět dostavila do Kornatic. Ve strhávání krovů a stropních trámů se pokračovalo i druhý den 28.prosince dopoledne, tentokrát za pomoci vysokozdvižné plošiny na podvozku Avia fy. Rumpold Rokycany, kterou si ZOD za tímto účelem najalo. Přes poledne se požářiště vyprázdnilo, protože v plzeňském krematoriu probíhalo poslední rozloučení s dlouholetým členem SDH Kornatice, panem Miloslavem Kvíderou. Po návratu požářiště převzal definitivně SDH Kornatice a SDH Mirošov byl uvolněn. Po další noci se zajištěnými hlídkami bylo dopoledne požářiště definitivně předáno majiteli, tentokrát zastoupeným p.Švehlou.
Plocha požáru byla odhadnuta na 200m2. Budova měla tři nadzemní podlaží. Kromě obdodových zdí a střešní krytiny bylo vše ze dřeva. Výkon použitých proudů byl 1200l/minutu a spotřeba vody ze zprávy o zásahu byla 117.000 litrů. Byly použity čtyři dýchací přístroje. Na zásahu se podílelo 8 hasičských sborů s následující hasičskou technikou. Byly to
Joomla Templates by PWC, ipage reviews by WebHostingTop
