U mnohých nehasičů se mnohdy setkáváme s chybnou představou o vlastní organizaci hasičských sborů. V současnosti se hasičské jednotky rozdělují do několika skupin podle tzv. Plánu Plošného Rozmístění Sil a Prostředků.

Do skupiny I.patří profesionální, státem zřizované Hasičské záchranné sbory okresů a velkých měst. Do skupiny II. a III. patří jednotky většinou střediskových obcí, mnohde i s několika profesionály doplněných dobrovolníky. Jejich zřizovatelem jsou obce a část nákladů nese stát. Skupiny IV a VI jsou pro hasičské jednotky podniků, které jsou jejich zřizovateli. Poslední V.skupina a nezařazené jsou jednotky zřizované obcí s pouze místní působností. Jejich činnost je plně hrazena obcí. Těchto jednotek je samozřejmě nejvíce, neboť zákonnou povinnost zabezpečit požární ochranu má každá obec. A zde mnohdy dochází ke slučování pojmů Jednotka a Sbor.

Sbory dobrovolných hasičů jsou společenské organizace které sdružují občany se zájmem o požární ochranu a vůbec všech, kteří jsou ochotni poskytnout pomoc bližnímu v nouzi. Stát sice jejich zájem vítá, ale téměř vůbec nepodporuje.

Jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí (JSDHO) jsou zřizovány obcí a složeny téměř výlučně ze členů Sborů a ti proto svou činnost s působením ve Sborech slučují. Stejně tak i členové Sborů nezařazení do jednotek v tomto rámci provádí výcvik a školení, účastní se soutěží a provádí údržbu techniky, která je většinou v majetku obce, tedy jednotky. Z tohoto krátkého popisu je patrné, že omylům se ani nelze divit. Divit se lze pouze logice autora tohoto rozdělení. Důvodem k němu snad byla pouze snaha, aby dobrovolní hasiči náhodou nezískali ani drobek peněz ze státní kasy. Co na tom, že se všichni podílí na záchraně hodnot a vrací tak částky mnohem vyšší.