Navigace

Obsah

Od konce II. světové války po současnost

kapl1V roce 1950 byly zapsány do pozemkových knih příděly z parcelace majetku hraběte Waldsteina. Obci byl přidělen dům č.p.41, část stodoly a bývalá zahrada. 20.září 1952, po dlouhém přesvědčování, bylo v Kornaticích založeno JZD s 19 členy. Do stájí bývalého statku byl v dalším roce sveden všechen dobytek. Elektřina byla do objektů JZD zavedena v roce 1954 a 15.ledna 1955 se elektrifikace dočkala celá obec. Místní rozhlas se třemi reproduktory byl instalován v roce 1956.

Společenský život se tu začal rozvíjet po roce 1957, když byl 25.prosince slavnostně otevřen kulturní dům. Původně "Pikova chata", přivezená z Holubího kouta, se do dnešních dnů ještě několikrát přestavovala. Přistavělo se přísálí, byt, ústřední topení s kotelnou, sociální zařízení, dřevěné stěny se vyzdily a byla vyměněna střešní krytina za hliníkový plech. To téměř vše brigádnickou prací občanů. V kulturním domě se začaly promítat filmy, pořádaly se zábavy i divadelní představení.

Zřízení střediskových obcí v roce 1960 znamenalo konec samostatnosti Kornatic. Střediskovou obcí se stalo Mešno, kde byl národní výbor pro obce Mešno, Kakejcov a Kornatice. V Kornaticích zůstal Občanský výbor a jeho předsedou byl p.František Šilhánek. Život se tu ale nezastavil úplně. V akci "Z", tedy zdarma, si občané postavili v roce 1968 hasičskou zbrojnici a v roce 1971 novou prodejnu smíšeného zboží, kterou převzala Jednota, a od statku JZD byla zřízena první část kanalizace.

Romantiku kornatické krajiny narušila v letech 1975-1976 neuvážená regulace Kornatického potoka. Všechny břehové porosty, olše, lípy a zejména mohutné kaštany, které jsou pro tvorbu kyslíku nejvýznamější, byly vykáceny a koryto potoka napřímeno. Ráz krajiny se tím značně změnil. Jediným přínosem regulace pro obec bylo zbudování mostu u čp.16, kde byl jen brod a lávka pro pěší.

V další integraci byly Kornatice spolu s Mešnem a Kakejcovem převedeny pod Měst.NV Mirošov. To bylo v roce 1980. Občané však dále pokračovali na zvelebování obce. Po kanalizaci přišla na řadu víceúčelová požární nádrž, zbudovaná z Veského rybníka, která dnes slouží ke koupání i k rybolovu. V roce 1989 daly Silnice do provozu nový betonový most na silnici k Mešnu. Ten starý, postavený před 85 lety, byl už ve velmi špatném stavu.

Od roku l992 jsou Kornatice opět samostatná obec. Toho roku, 29.února, bylo zvoleno sedmičlenné obecní zastupitelstvo. Zvoleni byli Vladislav Strejc-starosta, JUDr. Josef Bystřický-místostarosta, Zdeněk Šilhánek, Josef Krátký, František Šilhánek, Vladimír Krňoul a Vladimír Kašpar. Ti začali pečovat o další rozkvět obce. První akce byla oprava zdevastované kapličky a zrestaurování kříže u dvora, následovaly práce na další části kanalizace. Ostatní velké práce musely být pro svou náročnost zadány firmám. Nová krytina na kulturním domě, rekonstrukce místních komunikací k rybníku a k hájovně, vybudování nové komunikace mezi novými domky. V roce 1997 muselo zastupitelstvo řešit situaci, když Jednota nabízela k prodeji prodejnu, kterou vybudovali sami občané. Obec byla tedy nucena prodejnu za půl milionu korun odkoupit zpět.

Zastupitelstvo se snaží zpříjemnit a ulehčit život občanům a proto podalo přihlášku do "Programu obnovy venkova". Obec má zpracovanou Urbanistickou studii i Místní program obnovy. Jeho součástí je i výstavba sportovního areálu započatá v roce 1998. Po volbách v roce 1998 došlo k některým změnám v zastupitelstvu. Na funkci starosty již nekandidoval Vladislav Strejc a druhým starostou v nové historii obce se stal Josef Zikmund.

To byl stručný průřez života obce za 630 let jejího trvání. Podklady byly čerpány ze studie PhDr. Bělohlávka s názvem Kornatice - kus vesnické historie, ze zápisků p. Josefa Šmolíka čp. 32 a z obecních kronik, vedených od roku 1921, nyní uložených v okresním archivu v Rokycanech. Vypracoval ji Vladislav Strejc st. u příležitosti setkání rodáků při oslavách 630 let první písemné zmínky o Kornaticích.