Na kraji rozsáhlého šťáhlavského polesí, sevřena ze tří stran hlubokými lesy, leží malá obec Kornatice. Je to obec zvláštního charakteru, kde se lidé těžce probíjeli životem, odkázáni ve své výživě na dary blízkého lesa a na panský dvůr, který jako nenasytný drak pohlcoval téměř všechnu půdu obce. Její drobné chalupy a nepříliš úrodná pole jako by lákaly k zahledění do minulosti, k zachycení prchavého života dávno minulých generací. I mohutný les který ji jako podkova obklopuje, skrývá přečetná tajemství, která dosud čekají na svá objevení. Podrobnosti o okolním osídlení a jeho pozůstatcích jsou uvedeny v kapitole Turistika. Zde si připomeňme jen stručný souhrn.
Nálezy úplně nejstaršího osídlení oblasti soutoku Úslavy a Kornatického potoka pochází z výzkumů provedených na lopatské skále a pod ní a jsou datovány z doby 4000 let př.n.l., tedy z mladší doby kamenné. Na tomto místě byly nalezeny i předměty z pozdějších dob, od lidu tzv.lineární kultury, kteří sem pronikli někdy kolem 1400 př.n.l. Nálezy z dalšího bohatého osídlení jsou ze střední doby bronzové a pochází z mohylového pohřebiště na Javoře. Zde bylo prozkoumáno všech 42 mohyl a nalezeno mnoho předmětů denní potřeby a ozdob z pohřební výbavy.
O mnoho a mnoho později, již v době písemných památek před půl tisíciletím, na místě dnes vzrostlých jehličnatých i listnatých stromů, bývala řada osad a tvrzí s poli a lukami. Tak například poblíž dnešního Neslívského rybníka bývaly dvě osady. Neslívec Větší a Neslívec Menší (někdy také označované jako Nestajov Dolní a Horní), které patřily k hradu Lopata, ale v roce 1457 se o nich hovoří jako o pustých. Na místě hájovny v Hádkách bývala rovněž ves, která byla v roce 1601 také pustá.
V samotné blízkosti Kornatic byly ještě dvě tvrze a vesnice, po nichž dnes zbyla jen pomístná jména. Je to předně tvrz a ves jménem Javor. Místu tvrziště se dnes říká Na zámečku. Nejstarším majitelem byl Čáslav z Javora, který se připomíná k roku 1373. Po něm se tu střídali Drslav, Chval, Konrád a Čajchan z Javora. Posledním majitelem byl Burjan z Javora a někdy po roce 1450 bylo zboží připojeno k panství šťáhlavskému a v roce 1601 se v deskách zemských připomíná tvrz a ves pustá v Javoře.
Na opačném konci Kornatic bývala tvrz Mydlná. Nejstarší majitele známe z roku 1397, kdy se připomínají Bohuslav a Protiva z Mydlné. Za válek husitských držel tvrz Kuneš z Hlohové. Ten prodal někdy před rokem 1437 ves Mydlnou s tvrzí a dvorem Rackovi z Klíčovic. Koncem husitských válek ves zpustla a když je Racek z Klíčovic prodával Janu z Rakové, dostal za ni jen dvacet kop grošů českých. V roce 1474 prodal Jan z Rakové pustou Mydlnou s dvorem Bezděkovi ze Šťáhlav za 50 kop grošů.
Ve větší vzdálenosti, v místě dnešního dvora Kamínky stávaly vsi Hořejší a Dolejší Kamík a tvrz. Na počátku 14. století zde bylo několik majitelů, z nichž v době Karla IV. vynikl zejména Jakub z Kamíku. Tvrz a osada zanikly někdy ke konci 15.století. Ještě vzdálenější a v opačném směru byla zaniklá tvrz Pokonice poblíž Žákavé.
V nevelké vzdálenosti (cca 3km) je ještě hrad Lopata, jehož vznik se datuje mezi roky 1367 až 1377. Postavil si ho Heřman z Litic. Po roce 1427 se pánem hradu stal Habart, který se později stal lapkou. V roce 1432 byl hrad obležen okolními šlechtici. Obránci kladli urputný odpor, ale když viděli, že jim dochází síly i zásoby, hrad zapálili. Když roku 1539 bratři z Doupova prodávali šťáhlavské zboží Jiříkovi z Kokořova, uvádí se také mezi jiným zámek pustý s lukami, lesy a porostlinami.
Z toho vidíme, že okolí Kornatic bylo mnohem hustěji zalidněno, i když to byly osady malé a měly asi po pěti usedlostech, jako měly Kornatice před třicetiletou válkou. Mohutné lesy zde však nebyly. Teprve asi od 16. století se začala pole a louky zalesňovat, nikoli cílevědomě, ale prostě náletem. Nebylo totiž lidí, kteří by zarůstající pole planili a tak pomalu vzniklo dnes rozsáhlé polesí.